Přinášíme Vám krátký rozhovor s generálním ředitelem Ing. Jaroslavem Nožičkou na aktuální téma jaký byl Jičínský veletrh 2016 a dokončení výstavby nového obchodně technického centra.
Jak hodnotíte letošní ročník JIČÍNSKÉHO VELETRHU?
Z mého pohledu úspěšný. Mam dobrý pocit ze spokojenosti jednoho tisíce odborných zákazníků a dvaačtyřiceti vystavovatelů. Nepočítal jsem vystavenou techniku, ale bylo jí hodně a byla to elita, kterou u nás v ČR můžete potkat na silnici nebo ve městech. Většina předváděných strojů se vyrábí v zahraničí, takže v mnoha případech to byla i konfrontace českého a zahraničního zboží. Vsadili jsme na osvědčené předjíždění exponátů s pracovní ukázkou a ústním komentářem od vystavovatelů. Zvětšila se výstavní plocha, která byla poseta komunální, stavební, ale i zahradní technikou. Je až neskutečné, co může být k vidění na tak malé ploše. Jsem rád, že si veletrh získává jméno a tradici odborné veřejnosti. Bez nadsázky je to ojedinělá akce pro pozvanou odbornou veřejnost. Vedle spokojených očí zákazníků jsme rozzářili i oči postižených dětí. Předali jsme jim šeky na finanční hotovost v celkové výši 120 tisíc korun.
Za devět měsíců vyrostla za bývalou vrátnicí nová hala. Rozšiřujete výrobu nebo bude sloužit k jinému účelu?
Bude sloužit jako obchodně technické centrum. V současné době se do nových prostor stěhuje oddě- lení služeb zákazníků (předávání výrobků, schvalování výrobků, prodej ND, zákaznický servis), konstrukce a obchodní oddělení. Najdeme zde i nové předávací prostory a zkušebnu na seřizování a zkoušení výrobků. Cílem tohoto rozhodnutí je zlepšení komunikace a zkvalitnění služeb pro zákazníky. Samozřejmě je to i dárek pro naše zaměstnance. Slavíme letos 25 let podniku a cítil jsem, že je potřeba firmu zase posunout o kousek dál.
Říkáte zase posunout dál. Dneska jste rodinnou firmou. Máte ve svém středu vhodného nástupce?
Mám vedle sebe bratra Petra a dva syny, Jana a Jaroslava. Po pravdě nechtěl bych ještě končit, ale máte pravdu, že je nutné toto té- ma řešit s dostatečným předstihem. Tuto otázku považuji za Achillovu patu českých rodinných firem. Ty šťastnější najdou nástupce v rodinném kruhu kolem sebe, i když ani to nemusí být výhra. Chuť obětovat se manažerské práci mohou mít, ale základním předpokladem také je, že na to musí mít. Já budu dělat vše proto, aby naše firma měla rodinný management, který chce a umí pokračovat.